Biogeografické členění České republiky systematicky popisuje živou přírodu po určitých logických celcích – jednotkách – k nimž mimo jiné patří i bioregiony (biogeografické regiony). Tzv. typologické jednotky, biochory a skupiny typů geobiocénů mají za cíl vyčlenit segmenty krajiny, které se opakují, mají podobné ekologické podmínky a jsou základním odborným východiskem pro umístění a následné vymezení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) v krajině.
vycházejí z biogeografických zvláštností území, a to jak z abiotických (neživých) přírodních podmínek, tak i z výskytu oblastně specifických druhů bioty (živé přírody), jsou základním podkladem pro vymezování
. Toto členění vytváří odborný předpoklad pro nalezení prostorově spojitého systému, jakým má ÚSES ze své podstaty být – laicky řečeno umožňuje propojovat vzájemně co nejpříbuznější části naší přírody a překonávat při tom co nejméně bariér přírodního původu.
Bioregiony jsou nejnižšími individuálními (neopakovatelnými) jednotkami
a všechny je lze charakterizovat jednak pomocí podložních hornin, reliéfu krajiny, půd a podnebí a samozřejmě podle bioty
*
, která je na toto konkrétní prostředí vázána. V ČR bylo vymezeno 91 bioregionů, přičemž na území Prahy zasahují čtyři – Českobrodský, Řípský, Karlštejnský a Slapský, místy mají nejasně rozlišitelnou hranici
. Tyto bioregiony lze charakterizovat identickou vegetační stupňovitostí, rozdíly v jejich potenciální biotě jsou způsobeny téměř výhradně odlišným ekotopem
*
.
Biochora je vyšší typologickou (opakovatelnou – stejná biochora se může vyskytovat v různých bioregionech) biogeografickou jednotkou. V ČR bylo vymezeno celkem 366 různých typů biochor ve více než 9 tisících jednotlivých segmentech. Vlastnosti biochory jsou dány kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu, každý její typ je označen svébytným kódem (kombinací jedné číslice, dvou písmen a případně i předřazeného znaménka „-“). Každá biochora se skládá ze skupin typů geobiocénů
Skupiny typů geobiocénů jsou nejnižší typologickou (opakovatelnou) biogeografickou jednotkou užívanou pro ÚSES a vytváří rámec natolik stejnorodých ekologických podmínek (klimatických, půdně-chemických a půdně-hydrických), že se vyznačuje i určitým druhovým složením a prostorovou strukturou přírodních společenstev. Pokud jsou tyto přírodní danosti a zákonitosti respektovány při vymezování jednotlivých skladebných prvků –
– ÚSES, lze předpokládat vznik maximálně spojitého, tím i fungujícího systému, který umožňuje co nejlepší komunikaci mezi jednotlivými dílčími populacemi organismů.
Pro správné fungování těchto webových stránek používáme technické cookies. Vedle těchto cookies mohou webové stránky ukládat též analytické cookies pro účely statistik, a preferenční cookies pro účely zobrazování webových stránek dle Vašich preferencí. Kliknutím na „Povolit vše“ vyjadřujete souhlas s použitím všech cookies. Můžete však kliknout na „Povolit vybrané“ a poskytnout souhlas s Vámi vybranými cookies nebo na „Odmítnout“ a poskytnout tak souhlas pouze s nezbytnými technickými cookies. Podrobnější informace najdete v Prohlášení o používání cookies.
Nastavení Cookies
Bez některých cookies to nejde. Pomozte nám zlepšovat naše služby tím, že nám udělíte souhlas s využitím všech cookies.
Základní cookies
Cookies nezbytné pro zajištění chodu stránek.
Analýza a statistika
Tyto cookies pomáhají statisticky vyhodnotit používání webových stránek.
Uživatelské nastavení
Cookies, které ukládají vaše nastavení.
Vítejte na novém Portálu ÚAP!
Od 27. března 2025 zde najdete obsah 6. úplné aktualizace Územně analytických podkladů hl. m. Prahy (ÚAP 2024). Portál jsme kompletně přebudovali, aby byl modernější a přehlednější. Věříme, že se Vám vylepšená podoba bude líbit a usnadní Vám práci.
Pokud budete mít otázky či zpětnou vazbu, ozvěte se nám na uap@ipr.praha.eu.