Téma se věnuje územním rozhodnutím, jejichž pravomocné vydání je významným signálem, že v území aktivně probíhá územní příprava s vysokou pravděpodobností následné realizace. IPR spravuje databázi a aplikaci Evidence územních rozhodnutí (EÚR), jejíž součástí je i evidence jejich naplněnosti (skrz terénní a jiné průzkumy). Z rozboru územních rozhodnutí je patrné, že stavební aktivita je v Praze dlouhodobě rozdrobena do četných drobnějších akcí a chybí větší podíl rozsáhlejších projektů, které by mohly výrazněji ovlivnit vývoj města.

Pravomocné

(ÚR) je významným signálem, že v území aktivně probíhá územní příprava s vysokou pravděpodobností následné realizace. IPR monitoruje procesy územních řízení, jejichž konečným produktem je pravomocné ÚR, ve zjednodušeném řízení územní souhlas. Tento monitoring se uskutečňuje pomocí databáze a aplikace Evidence územních rozhodnutí (EÚR). Základní jednotkou evidovanou v EÚR je akce, definovaná názvem a unikátním číslem tzv. IČIA, ke které se postupně přiřazují dílčí akce – dokumenty, přičemž jedna akce obsahuje jeden anebo více dokumentů. Předávání dokumentů stavebními úřady do evidence EÚR není povinné a odhaduje se, že je evidováno cca 80–90 % všech povolovaných staveb. Z analýzy IPR z roku 2019 vyplynula (až na výjimky) přímá úměra mezi významem a rozsahem stavby a počtem dokumentů v rámci akce

. Rozvoj města však především ovlivňují významné a rozsáhlejší projekty, u kterých je v procesu územního řízení evidováno 5 až 20 dokumentů, v extrémních případech jde až o desítky dokumentů

.

V systému EÚR se shromažďují data všech typů rozhodnutí bez rozlišení plošného rozsahu

, ať už jde o obytný soubor či stavbu fotbalového stadionu na jedné straně, nebo opravy vodovodní přípojky či položení nového povrchu komunikace na druhé straně. Záměry jsou evidovány:

Základními sledovanými informacemi jsou umístění, využití a kapacita staveb, ale ani tyto záznamy nejsou vždy zcela úplné z důvodu nekompletních podkladů. Mnohost dílčích dokumentů je zdrojem různosti informací o využití, kapacitách, podlažních plochách a geometrickém vymezení projektu, ať už z důvodu postupné proměny projektu v čase, z administrativních odlišností dílčích akcí nebo vývoje metodiky evidence. Z analýz je tedy možné vyčíst základní trendy, nikoli však hodnoty, jejich přesnost je z výše uvedených důvodu relativizována.

Pro rozbory, které mají z celoměstského hlediska ukázat hlavní trend vývoje, vybírá IPR plošná rozhodnutí od 0,5 ha výše, liniové stavby převádí na plochu obalovou zónou s poloměrem 1,5 m. Zkoumají se pouze rozhodnutí, která cílí na nové užitné stavby, nezapočítávají se přístavby, rekonstrukce (resp. udržovací práce)

, technické sítě nebo rozhodnutí pro lesní nebo vodní hospodářství, nezapočítávají se rozhodnutí zanesená do evidence bodem. IPR zpracoval pro ÚAP 2020 i 2024 strukturu dat ÚR podle průzkumového stavu. Počet ÚR roste, dílem protože se zlepšuje evidenční systém, dílem protože dochází ke skutečnému růstu, ale současně klesá plocha, která je rozhodnutími řešena

.

Množství rozhodnutí, která vedou k realizaci významnějších staveb měnících tvář města, se také současně snižuje

. Jeden z důvodů je, že řada ÚR není využita a rozhodnutí je „překonané“, ale na stejné území se vrství další záměry jiného investora s novým ÚR, což se může opakovat i několikrát. Realizace rozhodnutí byla na počátku století zjišťována pochozím průzkumem, se zlepšujícími se technickými možnostmi se stále více využívá letecká mapa Prahy, od roku 2014 pravidelně aktualizovaná v půlročních cyklech. Vyfiltrovaná data EÚR (dle zjištění během průzkumů konkrétních lokací ÚR) poměrně výstižně ilustrují základní trend intenzity a charakteru rozvoje území v Praze. Je evidentní, že za poslední dvacetiletí se počet rozhodnutí zvyšuje

, takže se zdá, že se zintenzivňuje stavební činnost. Rozsah plochy, která je ÚR řešena, se však postupně zmenšuje

, stejně tak rozsah rozhodnutí, která vedou k realizaci

. Trend je za dvě dekády naprosto zřejmý, patrné je zlomové období – přelom let 2006 a 2007. Počet a podíl nezahájených staveb (tedy těch, které buď ještě neprošly stavebním řízením, nebo byly překonány) od roku 2016 narůstá a počet zahájených realizací klesá. Od roku 2018 počet dokončených (naplněných) ÚR klesá

.

Z rozmístění ÚR s dokončenou a zahájenou realizací vydaných od roku 2000 je zřejmé, že územně rozvojová aktivita je poměrně rovnoměrně rozložena po celém území Prahy, s několika plošně výraznějšími koncentracemi v prostoru Jihozápadního Města a východní části Prahy

. Největší plochy území řešených ÚR, jejichž realizace byla zahájena nebo dokončena, jsou golfová hřiště – na Zbraslavi / v Lipencích a v Dolních Počernicích. Dalšími takovými záměry jsou

U Čeňků (Praha 9), Centrální park na Jihozápadním Městě, volnočasový areál Ladronka nebo golfové hřiště Vinoř. Dále se jedná o Industrie park v Horních Počernicích (r. 2005) a Business Park Botanica / Botanica–Vidoule (r. 2001). Pro úplnost je třeba zmínit segment územních řízení, jejichž předmětem jsou rekonstrukce

, přístavby, nástavby a dostavby a který není zahrnut do celoměstských rozborů zobrazujících základní trendy. V roce 2000 činil cca 1/8 celkového počtu akcí v EÚR (tj. cca 150 akcí ročně), po roce 2006 se ztrojnásobil na cca 500–600 akcí ročně a tento podíl je do současnosti stabilní

. Bohužel neexistují informacemi o realizaci těchto akcí z důvodu jejich nezjistitelnosti leteckým snímkováním. Na základě značného podílu těchto aktivit lze hovořit o neustále probíhající recyklaci území

.