Téma pojednává o problematice ekologických zátěží, které jsou pozůstatkem posledních zhruba čtyřiceti let průmyslu a devastace krajiny v Praze. Téma starých ekologických zátěží se týká jak rozsáhlých území, například nádražních a drážních pozemků či průmyslových areálů, tak drobných ploch, jako jsou černé skládky, které stále vznikají a zanikají. Samostatnou problematikou jsou pak uzavřené skládky komunálního odpadu. V současnosti dochází k zastavování těchto ploch a současně s přípravou území se provádí i sanace kontaminace, což je velice přínosné pro životní prostředí.

Černé skládky jsou asi nejběžnější ekologickou zátěží území. Na území města je každoročně organizován jejich úklid. Odklízí se na pozemcích, které jsou ve vlastnictví hlavního města, případně ve správě městských částí. Nemalá množství každoročně odklidí v samostatné působnosti městské části a neziskové organizace pořádající dobrovolné akce. V současné době je na území Prahy evidováno cca 1 000 skládek a 

(SEZ) o celkové ploše 995 ha. Jde pouze o skládky s plochou větší než 50 m², drobné černé skládky se průběžně odstraňují, avšak další opět vznikají, jde o značně dynamický a proměnný proces. Dále jsou do evidence zařazeny ověřené i potenciální kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami. Problematika drobných černých skládek je v úzké souvislosti s ročním obdobím, počtem obyvatel v katastrálním území (KÚ), zastavěností, množstvím zeleně apod. Lze konstatovat, že černé skládky se vyskytují převážně v okrajových částech Prahy, kde je dostatek zeleně a menší osídlení. Složení černých skládek tvoří převážně stavební suť, biologicky rozložitelný odpad, v podzimních měsících jde o přebytky ovocné úrody, dále pneumatiky, plasty, vyřazenou elektroniku (elektrošrot), zbytky obalů barev, oděvy apod. Likvidace černých skládek je v kompetenci příslušného vlastníka pozemku.

Skládky na území hlavního města lze rozdělit na dvě kategorie – skládky komunálního odpadu a skládky výkopových zemin, tzv. deponie. Ty nepředstavují pro životní prostředí žádné relevantní riziko, místy mohlo dojít ke znečištění např. ropnými látkami při výkopových pracích, avšak to je v celkovém objemu zcela bezvýznamné. Skládky komunálních a dalších odpadů vznikaly převážně ve starých uzavřených lomech a pískovnách, které byly následně překryty zeminou a uzavřeny. Představují plošně nevýznamné události. Významných uzavřených skládek komunálního odpadu je na území Prahy, dle dostupných podkladů, šest

. Jde o skládky v Chabrech, Sliveneci, Motole, Libuši, Zbraslavi a Uhříněvsi. Skládky nemají potřebnou geologickou a inženýrskou ochranu ani řádné odvodnění, odplynění atd. Všechny dnes standardně používané způsoby minimalizace dopadů skládkování na prostředí se prováděly až dodatečně a jejich účinnost je problematická. V roce 2007 byla v rámci první výzvy operačního programu Životní prostředí předložena dokumentace na sanaci skládky Slivenec. Dle průzkumu, který v lokalitě probíhal, se z tělesa skládky vylučují těžké kovy a pronikají do potoku Vrutice. Dle rozborů vody jde především o šestimocný chrom a beryllium. Sanace by měla spočívat ve vybudování bentonitové stěny o hloubce až 6 m kolem celého tělesa skládky.

Kontaminace horninového prostředí a podzemních vod jsou na území Prahy především důsledkem přímé antropogenní činnosti. Jde převážně o staré průmyslové areály (např. ve Vysočanech), jednotlivé průmyslové provozy, benzínové pumpy a místy i navážky s příměsí nebezpečných odpadů. Znečišťujícími látkami jsou především ropné uhlovodíky, dichlorethan, dichlorethen, tetrachloretan (perchlor), skupiny chlorovaných alifatických uhlovodíků, kadmium, chrom, olovo, zinek, železo a další. V současné době dochází k zastavování těchto nevyužívaných a devastovaných areálů, jejichž rozlohu sleduje

. Příkladem může být revitalizace území kolem Kolbenovy ulice, areál továrny Walter Jinonice, čokoládoven Modřany, Cukrovaru Modřany. Připravovanými projekty jsou oblasti smíchovského nádraží, Masarykova nádraží a nákladového nádraží Žižkov, lokality Bubny-Zátory.

nemusí být vždy jen velké areály či celky, může také jít jen o jednotlivé budovy, které se již nevyužívají k původnímu účelu, např. část továrny Koh-i-noor ve Vršovicích, Pivovar Braník, obnova budovy Zúčtovacího oddělení berní správy II v Myslíkově ulici či budova Mikrotechny v Hodkovičkách. Více o brownfieldech v 

.